VE SPOLUPRÁCI
Počátkem ledna roku 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které na pole soukromého práva přinesou spoustu novinek a jejichž podceňování by mohlo mít pro existenci akciové společnosti až fatální důsledky. Víte, jak na tyto změny připravit svou společnost?
Společnosti mají přesně 6 měsíců na to, aby přizpůsobily nové úpravě ty části stanov, které by byly od 1. 1. 2014 v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích. K celkové změně stanov a přizpůsobení se novému právu musí dojít nejpozději do 1. 1. 2016. Pokud by tak společnosti neučinily, hrozí jim sankce v podobě zrušení společnosti a nařízení likvidace.
Ty společnosti, které se již od ledna rozhodnou pro celkovou změnu stanov, budou mít možnost volby monistického systému struktury společnosti, která umožňuje účast pouze jednoho společníka ve společnosti. Orgány společnosti by tvořila správní rada, předseda a statutární ředitel, přičemž všechny tyto orgány by mohla tvořit jen jedna fyzická nebo právnická osoba.
Zákon společnostem nově umožňuje vydávání akcií bez jmenovité hodnoty. Značně se tak ulehčí administrativní náročnost některých transakcí spojených s akciemi. Nadále nebude třeba vyznačovat změnu nebo vyměňovat akcie při zvyšování základního kapitálu.
V případě, že akciová společnost vede účetnictví v eurech, bude oprávněna v eurech vyjádřit i základní kapitál, což doposud nebylo možné.
Zákon o obchodních korporacích umožňuje akcionářům, aby si mimo druhy akcií, které jsou určeny v zákoně, určily ve stanovách i druhy jiné. Akcionáři mají tedy zcela volnou ruku v určení práv a povinností spojených s jednotlivými druhy akcií.
Zákon o obchodních korporacích ukládá všem akciovým společnostem povinnost zřídit internetové stránky, které budou veřejnosti jednoduše a zdarma dostupné. Mezi informace, které akcionáři budou muset zveřejňovat, patří mimo jiné i všechny údaje, které je třeba uvádět na obchodních listinách a pozvánka na valnou hromadu. Zákon klade požadavek aktuálnosti, je tedy třeba, aby společnosti chod svých internetových stránek spravovali pravidelně a nedocházelo tak k opožděnému zveřejňování informací.
Výrazný posun v konání valné hromady může představovat možnost hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků. Akcionáři nadále nebudou muset být na zasedání valné hromady fyzicky přítomni, pro účely hlasování postačí jejich účast prostřednictvím mobilního telefonu (SMS, MMS) nebo internetu. Pro větší akciové společnosti může být velkou výhodou účast na valné hromadě prostřednictvím videokonferencí.
S novou právní úpravou přichází i rozšíření pravomocí akcionářů přizpůsobit potřebám své společnosti počet členů orgánů a délky jejich funkčního období. Pokud by Vám tedy vyhovovalo pouze jednočlenné představenstvo s délkou funkčního období pouze jeden rok, zákonná úprava Vám v tom nijak bránit nebude.
Zákon o obchodních korporacích poměrně detailně upravuje podmínky smlouvy o výkonu funkce a odměně, akciové společnosti by proto měli zbystřit a věnovat této úpravě zvýšenou pozornost. Opomenutí zákonné úpravy by mohlo znamenat, že smlouva nebude považována za uzavřenou, případně že výkon funkce bude zcela bezplatný.
Zatímco ve stávající právní úpravě do působnosti valné hromady automaticky spadala i změna stanov, nově je ponecháno na vůli akcionářů, zda si tuto možnost do stanov zahrnou či nikoliv. V případě, že by toto právo valné hromady nebylo ve stanovách zahrnuto, bylo by možné stanovy měnit zásadně jenom dohodou všech akcionářů ve formě notářského zápisu. Zakladatelé by tak měly být při tvorbě stanov obezřetní.